Těžký boj s inflací.

21. 05. 2022 10:52:16
Lidé co chtějí, aby peníze zase plnily svojí funkci, slyším schvalovat zvyšování úrokové sazby u státních peněz. Sníží to, ale skutečně dnešní inflaci a nemá to vedlejší účinky, který by byli ještě horší? Co je vidět a co neni.

Velmi často v dnešní době od lidí, co chtějí, aby peníze zase plnily svojí funkci, slyším schvalování zvyšování úrokové sazby u státních peněz. Chtějí zastavit inflaci, protože ta okrádá pracující a spořivé lidi.
Dokonce v rozhovorech to chtějí ekonomové, jako Lukáš Kovanda, nebo Urza. Je to jasný, v učebnicích se píše, že k zastavení inflace se musí zvýšit úroky, aby si lidé přestali půjčovat, protože 90% až 99% půjčených peněz jsou nově vytvořený peníze. Více peněz v oběhu, časem vytvoří inflaci a ne rovnoměrně.
A tak možná nikdo nepřemýšlí nad tím, co není vidět. Propagují, že ekonomika nejde centrálně řídit, ale přesto nezpochybňují, jestli centrálně zvyšování úroků nezpůsobí přesný opak. Stejně jako jen tak snižování daní není správná dlouhodobá cesta ke svobodě, tak ani zvyšování úroků ve jménu boje s inflací nemusí být řešení, ale důsledek další inflace. Takže přesnému opaku toho, co chtějí. Práce ekonoma je neříkat, jestli je správný mít takový cíle, ale jestli to, co děláme docílí tíženému cíli.

Důsledky zvýšení úroků v 2022:
-Zvýšení úroků snižuje množství půjčených peněz lidem, což snižuje vytváření nových peněz. To je proti inflační. Dlouhodobě (2-10 let) sníží inflaci. Víme, že při delší době vytváření nových peněz tempem 10% ročně se inflace nemusí zvyšovat nad 2%. Peníze v dnešní době se hned ukládají do aktiv a tam je inflace8 % ale inflace nezasahuje do spotřebního zboží. Vytváření nových peněz tvoří inflaci na aktivech. Je to z důvodu toho, že bohatí vědí, že jsou okrádáni inflací, a tak uchovatel hodnoty používají aktiva místo peněz. Řeší to tedy inflaci částečně.

-Zvýšení úroků zvětšuje náklady zadluženým lidem, kterým skončila fixace, ty jsou motivovaní začít šetřit a svoje náklady promítnou do ceny. Stejně jako daně zvětšují náklady. Pokud převáží šetření, ceny zboží půjdou dolů, což je proti inflační, ale pokud převládne promítnutí zvýšených nákladů do ceny, tak to je pro inflační. Pokud se postupně všem zvednou platy o inflaci. Inflaci pak platí ten, komu se zvedne plat poslední. Zde hodně záleží na aktivitě odborů a státu. Centrální plánovač tedy neví, co způsobí krátkodobě (0-2 roky) u společnosti lidí, která je většinově zadlužená a kde je trh manipulovaný státem. Ve většinové zadlužené společnosti mají úroky stejný efekt jako daně. Buď zastaví podnikání nebo ho zdraží. U většinové nezadlužené společnosti by převládlo šetření a ochota snížit si plat, což je oboje proti inflační. Nezadlužení lidé by přečkali krizi pomocí úspor, takové lidi ale stát demotivuje vytvářením cílené inflace. Tento problém se zadluženou společností potrápil centrální plánovače i při velké krizi v roce 1929. (O které jsem psal v minulosti zde: petrborovec.blog.idnes.cz/c/771671/velka-krize-1929-pribeh-duvery.html)
-> Zvýšení úroků nejspíše přesune majetek od chudých k bohatým, protože lidé před zbankrotováním svoje domy a byty prodají. Bohatí, ale nejspíše nebudou kupovat majetek za úspory, protože úrok si nemůžeme dovolit zvýšit nad inflaci, a tak dojde jen k přesunu majetku od chudých k bohatým. Což není špatně, ale neřeší to náš cíl, kterého chceme dosáhnout. (snížení inflace)

-Zvýšení úroků způsobí zvýšení i státních výdajů na splácení úroků z dluhu. Pokud tedy ČR za rok 2021 dalo 2,21 %státních výdajů na splacení úroků a dalším roce ČNB zvýšila úrokovou sazbu na trojnásobek, pak se Českému státu zvýší výdaje za dluh na cca 6,63 %. Což by odpovídalo výdajům ministerstva zdravotnictví a obrany (dohromady).
Jak stát bude řešit větší výdaj?
-> Splatí dluhem. Pak vytváří nové peníze, což je dlouhodobě pro inflační. Přený opak co dělá ČNB.
-> Zdaněním. Větší daně zvýší cenu práce a tím i zboží, což je krátkodobě pro inflační a dlouhodobě snižuje konkurence schopnost, což podporuje taky inflaci státních peněz.
-> Sníží výdaje u služeb, které poskytuje. To sníží životní úroveň lidí bez možnosti vytvořit alternativu, protože stát si drží monopol na služby, které poskytuje. To by bylo stejný, jako kdyby člověk dobrovolně šetřil na životně důležitých potřebách a na těch méně důležitých by nešetřil. Taková vláda by ztratila svoje voliče, co si politické strany nemohou dovolit, protože mohou zkrachovat. (politické strany bojují o vládu v tržním prostředí)
-> Snížení výdajů na přerozdělování bohatství. To by snížilo příjem lidem, kteří vydělávají na státu, ti by opět mohli tento pokles přijmu, promítnout do cen, co by bylo krátkodobě pro inflační, ale krátkodobě a někde dlouhodobě by tito lidé byli vytlačeni konkurencí, která by tu cenu opět snížila. Snížením výdajů na přerozdělování o 6 % by stát teoreticky zvládl i bez snížení důchodů. Změna by se tedy týkala jen menšiny a byla by tržně výhodná pro politické strany, které nemají známé ve státem podporovaných byznysech a chtějí kapitalismus.
Závěr:
Zvyšování úroků je tedy proti inflační jen když lidé budou šetřit a vláda bude snižovat výdaje na přerozdělování. Pak naše snaha snížit inflaci bude úspěšná. Což není moc pravděpodobné, když jsou lidé ideologicky socialisté a při nedostatku nezačnou šetřit, ale dožadovat se přes stát vymyšlených práv a nároků.
Nejspíše tedy vláda zvolí financování dalším dluhem, co jen posune problém na později.

Pokud tedy má centrální plánovač rozhodnout, měl by mnohem větší úspěšnost, kdyby zároveň řídil i vládu, která je velkým a důležitým hráčem na trhu. Větší centralizace tedy znamená větší efektivituv řízení inflace. Otázkou je, jak se dostat ke svobodné decentralizované společnosti, která je ještě efektivnější??
Dokážou čeští ekonomové Kovanda, Stroukal, Horská, nebo propagátoři svobody Urza a ostatní najít jiné řešení výhodné pro zadlužené lidi, který by se na trhu udržel a nás nasměroval k větší svobodě??

Příčina inflace:
Inflace je zvětší části (75%) kvůli narušení svobody. Tedy kvůli sankcím mezi EU a Ruskem, uzavření Číny atd. Než kvůli vytváření nových peněz z dob virových a před virových (25 %). Dříve se dlouhodobě vytvářelo 8%-10% nových peněz (K4) a sotva byla inflace. Do dnešních dnů se to jen nepatrně zvýšilo. Proč jako socialisti NEřešit novou příčinu inflace? Propagátoři rakouské ekonomie konečně mají inflaci a bez přemýšlení slepě hned říkají, že za to můžou nové peníze. Bohužel i kapacitě jako Urza uniká, že narušení svobody trhu v posledních letech je mnohem horší než znehodnocení peněz o kterém většina neví a tak ho těžko promítají do cen, za to nemožnost obchodovat a nedostupnost vzácných zdrojů z jiných zemí je vidět hned, a tak je i rychle promítána do cen.

Moje řešení:
Nejsem moc pro zvyšování úroků. Lepší řešení mi přijde zpřísnění podmínek k půjčení.
Zpřísnění podmínek nepřesune nejchudší do horší situace a zároveň jim znemožní vytvářet nové peníze. To se ponechá jen bohatým, kteří už ukázali svoje schopnosti. U nich máme větší šanci, že dluh splatí a ještě za ty peníze vytvoří větší hodnotu a společnost bude, jako celek dále bohatnout. V dnešní době není potřeba snižovat ceny aktiv, jako spíše spotřebního zboží, a tak se nemusí úplně zastavovat vytváření nových peněz.
Toto řešení nevytváří problém státu, který by v dnešním osazení vlády jen způsobil další inflaci nebo nejistoty.
Úroky zvyšovat pomalu a symbolicky o 0,25%.
Pokud bych mohl vládě něco doporučit. Pak snížit výdaje na přerozdělování a podpory (omezení nebo zrušení proti inflačního deštníku). A uměle nesnižovat ceny, co by vytvořilo ještě větší nedostatek a odradilo lidi šetřit. Zrušit valorizace u všech platů a důchodů, což velmi silně udržuje tempo inflace. Příčina inflace je hlavně nesvoboda na trhu a tak zrušit uvalené sankce, porušování vlastnických práv násilím, řešit obraným násilím, tak jak se má. Pokud nedokáže vláda vytvořit nové zdroje, kterých je nedostatek. Pak zrušit regulace a byrokracii, která nám snižuje konkurence schopnost a uměle udržuje dominantní hráče. Vysoké ceny energii nám snižují konkurence schopnost a tak je potřeba lidem pomoci svobodou, aby mohli lépe konkurovat a zkoušet alternativy. Nevytvářet lepký deficit rozpočtu, aby netvořila moc nových peněz.

Pár scénářů na závěr:
Nezvyšovat úroky znamená dostat se do hyper inflace a zničení státních peněz. Takže neřešit a nedělat nic, taky není dobré. Snižování úroků si vyzkoušelo Turecko a taky to nesnížilo inflaci.
Zvyšovat úroky u většinové zadlužené společnosti se zadluženým státem ve většině případů vytváří jen další inflaci a socialismus.

-Přechod na tržní úroky, by vytvořil obrovský šok a nejistoty. A pokud je společnost většinově socialistická a zadlužená, pak nejspíše by změna vedla ke komunismu, nebo fašismu. A okradení těch pár, co nemá dluhy a zvládnou tržní úroky.

-Solidární řešení:
Společnost dojde k názoru, že dluhy jsou nesplatitelné a tak je dlužníkům odpustí přechodem na jiné peníze, které nebudou státem vynucované. Přechod bude z počátku pomalý a ke konci extrémně rychlý. Bude při tom platit cantillonův efekt, takže ti, co budou používat fiat peníze nejdéle a přejdou jako poslední ztratí nejvíce.

-Násilné řešení:
Státy změní ústavu tak aby stát nemusel svoje dluhy splácet a tím nedocházelo ke zvětšování zdanění. Stát by tedy nemusel zvyšovat daně nebo snižovat životní úroveň, při boji s inflací. To by politici u moci byli méně omezováni, a tak by ještě více přerozdělovali a dávali nové peníze, vybraným skupinám lidí. Svět by se ještě rychleji demotivoval k budování bohatství.

-Státy přejdou ze dne na den na jiné peníze, buď nějaké CDBC nebo Bitcoin. Tyto peníze opět budou zákonem přikázané přijímat a postupně začne cyklu znehodnocování nanovo. Přechod bude dost bolestivý v případě přechodu na Bitcoin. Kdy by trvalo několik let, než by byla těžba zestátněna. Proto by se nejspíše musela těžba zestátnit před tímto přechodem.

-Je možnost, že státy nepřejdou na jiné peníze. Postupným zvětšováním úroků budou zvětšovat i daně. To vytvoří potřebu zestátňovat veřejný sektory a lidé bez velkých protestů pod tlakem chudoby se smíří s nastolením celoglobálním centrálně řízenou ekonomikou. Bez možnosti vidět, že někde to funguje jinak a lépe.

Možná jen záleží, kdo přijde s řešením první, jestli svobodní lidé nebo státní lidé?
Budu moc rád za kritické reakce ekonomů a sdílení.

Autor: Petr Borovec | sobota 21.5.2022 10:52 | karma článku: 8.44 | přečteno: 397x

Další články blogera

Petr Borovec

Kartel, kdy je neudržitelný a kdy ano.

Proč se kartely rozpadají samy bez zákazu? Co vše je kartel? Kdy je kartel udržitelný a proč? Krátce o největším kartelu který svojí moc využil na maximum.

23.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 181 | Diskuse

Petr Borovec

Politika, co je vidět a co není vidět.

Vysvětlení proč se děje v politice to co se děje. Proč je v dnešní době socialismus a právo určováno centralisticky?

9.3.2024 v 14:01 | Karma článku: 8.02 | Přečteno: 367 | Diskuse

Petr Borovec

Přirozená neefektivita cenových signálů.

V čem jsou řízené peníze lepší než peníze neřízené s omezeným množstvím mincí? Jaký je problém 2% cílené inflace?

4.2.2024 v 14:40 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 246 | Diskuse

Petr Borovec

Jak by vypadal život bez fosilné energie?

Článek ukazuje, jak s technologiemi z roku 2023 lze žít v souladu s přírodou. Článek poukazuje na velké problémy, které nečekaně řeší jiné velké problémy. Ukázka ekonomické ekologie. Nemá nic společného s Green Deal od EU.

24.11.2023 v 11:42 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 394 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 292 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.10 | Přečteno: 508 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 464 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2304 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 651 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 7.02 Průměrná čtenost 432

elektrikář, investor začátečník (7let), student "rakouské" ekonomiky ....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...