Důchodová reforma

Proč je potřeba změna důchodového systému. Výhody a nevýhody jednotlivých řešení. Pojďme touhu po zajištění na důchod, využít ke zbohatnutí cele země. 

Proč by mě to mělo zajímat? Proč jí chtějí?
Důchodový systém je neudržitelný a proto je potřeba ho změnit na udržitelný systém. Neudržitelnost současného důchodového systému je velmi vážný problém. Vyřešení tohoto problému včas ochrání naši zemi před chudobou a násilím. Mladší generace většinou ví a počítají s tím, že důchod nebude, pro ty se důchodová reforma nedělá. Je to pro rodiče, kteří chybně důvěřovali státu a platili ponzi schéma, které jim není schopné zajistit peníze na stáří a oni teď nemají dost času a prostředků se zajistit.
Proč stávající důchodový systém je neudržitelný?
Protože funguje jako daň přerozdělující zisk. Ti, co dělají platí těm, co nedělají. Pokud nebude dostatek pracujících na zaplacení nepracujících, tak systém selže, nebo zvýší zátěž na pracující a ti budou ještě více demotivováni dělat. Systém spoléhá, že bude vždy od koho brát, ale vůbec sám osobě nevytváří volné zdroje, které by pokryly spotřebu lidí, až nebudou moci. Už jen za pár let se na dani určené pro financování důchodu nevybere dostatek peněz na zaplacení důchodu (2026).
Lidé jsou odkázáni na důchodový systém kvůli tomu, že používají špatné peníze, které jsou opět státem vynucovány přijímat a používat k placení daní. Ty peníze jsou špatný, protože jsou uměle znehodnocovány státní centrální bankou.  Lidé si tak nemohou spořit na svůj důchod ani na své velké cíle a sny.
Důchody představují 30% z daní, které platí zaměstnanci. Pokud by jím to nebylo bráno, mohli by sami sobě zajistit důchod svobodným způsobem. Ale bez těch peněz by nepřežili stávající důchodci, kteří se nepřipravili na stáří.
Lidé by si mohli sami určit, jak velký důchod chtějí a jakým způsobem toho docílí. Ti, co by zvolili zajištění na důchod pomocí potomků, by byli mnohem více motivovaní je vychovat svobodně, aby s nimi měli dobrý vztah. Lépe využít jejich čas pro získání schopností a zkušeností, které přinesou užitek, než zavíráním je do škol.
Další z mnoha možností je pasivním investováním10 % z platu do globálního ETF, tím lze dosáhnout za 48 let na 25letý důchod se stejnou rentou, jako měl plat. 10 % si průměrně lidé už odkládají, a to jím mnohem větší část berou stávající důchodci.
Funguje vůbec někde tržní zajištění na stáří, není to jen nefunkční teorie?
Ano, je funkční. Jako první se to povedlo v Chile, kde to funguje od 1. května 1981. Zde je odkaz na krátkou knihu, jak to funguje, jak se to povedlo a co bylo potřeba:
https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/03/pinera_final2.pdfAktuálně je Chile druhou nejsvobodnější zemí. V roce 1990 bylo Česko bohatší o 183 % než Chile. V roce 2021 už jen o 53 %. Díky svobodnější politice, ale také díky důchodovému systému, který tvoří bohatství. Bohatí bohatnou rychleji, ale ne když chudí to dělají efektivněji. Bohatnutí není nic jistého! (Míra bohatství je v tomto případě porovnávána přes HDP na obyvatele (GDP PPP)).
Důležité je, Že většina tržních řešení (až na spoření a pojištění) vytváří větší bohatství, a tak člověk toužící po zajištění na stáří vytváří bohatství i pro další generaci. Za to státní důchod jen bere a demotivuje další generaci.
Jak zajistit důchod starším lidem?
0) nedělat nic (současná práce vlád)
výhody: Zvolí vás možná znova.
nevýhody: Každým rokem bude chybět více peněz a stát bude muset škrtat třeba ve zdravotnictví, což zajistí vetší úmrtnost, nebo ve školství, či jiných státních službách. Vždy to povede ke snížení životní úrovně a to i budoucím důchodcům.
1) Zvýšit daně všem.
Výhody: Rozloží to náklady na všechny a zátěž bude snesitelnější.
Nevýhody: Daně snižují konkurence schopnost a demotivuje lidi k vytváření bohatství, zpomalí to tedy bohatnutí země. Znemožní to mladým se sami zajistit na stáří, a tak to v budoucnu zajistí další lidi odkázaný na státní důchod.
2) Zvýšit daně některým. (menšinám ve společnosti, bohatým)
Výhoda: Lehčeji se to schválí většinou, která to platit nebude.
Nevýhoda: Snížení konkurence schopnosti v daném sektoru a demotivace vybraných lidí. Lidé mající vysoký plat jsou lidé, kterých je nedostatek, nebo jejich práce je hodně užitečná (žádaná). Pokud je tedy extra zdaníme. Jejich služby se zdraží a budou ještě více nedostupné. Ze země odejdou úspěšní majitelé a zaměstnanci, co výrazně zpomalí technologický pokrok a bohatnutí země. V dlouhodobém horizontu by se museli hledat další chudší lidé, kteří by to začali platit také. Chudnutí země by bylo rychlejší než při danění všech.
3) Zvýšení odchodu do důchodu.
Výhody: Snížení nákladu, nezpůsobuje negativní motivace lidí. Vyžaduje to větší zodpovědnost po lidech, aby se zajímali o svůj vlastní životní styl.
Nevýhody: Někteří lidé nedostanou důchod včas, když by potřebovali nebo chtěli, a to co si platili jím propadne. Protože to přenáší zodpovědnost na všechny lidi, pravděpodobně to většina nebude chtít.
4) Dotování rodin, podpory na dítě.
Výhody: pomůže to udržet ponzi schéma funkční. Vypadá to solidárně.
Nevýhody: Je to nejistá investice, která zvyšuje náklady. Nelze to dělat do nekonečna, protože země má svoje limity, kolik lidí uživí. Není jisté, že další člověk bude ziskový. Velmi pravděpodobně to dopadne jako v Africe, chudobou a obrovským utrpením. Toto řešení už nepřipadá v úvahu, protože nemáme 20let času, ale jen pár let.
Afričanům se daly léky a díky tomu přestali umírat děti, těch je pak více, než rodina zvládne uživit. Není na vzdělání, natož brát zisky a dávat starým.
 
Více dětí zhorší už tak špatnou situaci s dostupností školek a dostupností ubytování. Řešit důchod tímto způsobem by dříve způsobilo zhoršení těchto dvou problému a až pak možná zlepšení situace důchodců. Problém s ubytováním zhorší situaci i důchodcům. Takže ve skutečnosti tedy dříve vytvoříme problem než se možná dostaví zlepšení problému, který se snažíme řešit. 
Nezapomínejme že máme omezený zdroje. Podpora rodin. aby měli dítě nám vezme zdroje a mi pak nebudeme mít zdroje ani na důchod ani na zlepšení dostupnosti školek a ubytování. 
Nejde o to, kolik lidí dělá a kolik nedělá a je v důchodě, ale spíš, jakou hodnotu vytvoří ti, co dělají a jestli stačí na pokrytí nákladů těch, co nedělají. S tím že s počtem dělajících roste i náklad na uživení dělajících.
5) Všem stejný důchod. Snížit všem důchod na podprůměrný důchod.
Výhody: Trochu se ušetří.
Nevýhody: Demotivace úspěšných a pracovitých pracovat. Protože je to nespravedlivé, aby člověk, co dělá přesčasy a tím platil více, aby pak dostal stejně jako ten, co platil méně. Motivuje to dělat co nejméně, a tak i zpomalit bohatnutí země na minimům. Aby úspora byla dostatečná, musel by se důchod snížit pod minimální mzdu, což asi nebude pro většinu uspokojivé. Problém oddálíme za cenu vytvoření nového problému.
6) Zrušení valorizace důchodu, popřípadě snížení.
Zrušení zvyšování důchodu o inflaci, po případě snížení podle vybrané částky z daní.
Výhody: Zajištění, že systém nebude vytvářet dluh, který by zhoršil situaci budoucí generaci v budoucnu. Všichni lidé by mohli vidět jaký je vývoj situace a mohli by plánovat budoucí vývoj a snažit se na něj připravit. Plat důchodců by tedy přinášel i velmi cenou informaci kolik se vybralo a jaký to má trend. Dnes když je plat důchodců určovaný politiky, podle toho, jak moc chtějí být znovu zvoleni, tak velikost důchodu nedává žádnou užitečnou informaci. Lidé z toho nepoznají, jak se situace mění a může jim to dávat falešný pocit, že se může plat důchodců zvětšovat, podle jejich potřeb.
Vzdělaní lidé budou motivováni nechtít po vládě pomoc, když by to znamenalo deficit státního rozpočtu. Tedy zadlužování státu, protože to vytváří inflaci a ta jím reálně sníží budoucí hodnotu důchodu. Také by tu byla motivace zrušení umělé vytvářené inflace ČNB.
Nevýhody: Přináší zodpovědnost na všechny, a hlavně na početnou skupinu důchodců a před důchodových lidí. Těžko prosaditelné bez vzdělání většiny lidí. 
7) Zrušení důchodu.
Zde je spoustu variant, zkusím jích pár zhodnotit.
Výhody: rychlé zrušení ponzi schématu. Rychlý přesun společnosti k vytváření hodnotných věcí k zajištění se na stáří a tím zrychlení bohatnutí země.
Nevýhody: Obrovská nejistota a zodpovědnost na slabé lidi. Nestabilní právní prostředí nesvědčí trhu. Zvýšené náklady na udržení dodržování pravidel (zákonů). Pravděpodobně by rychlá změna vytvořila i krátkodobou ekonomickou krizi, kvůli silnému utlumení ekonomiky.
Pokud by bylo zrušení důchodu pro mladší lidí než 35 let a podobně. Pak to nevyvolává negativní důsledky, ale taky neřeší situaci. Protože neudržitelnost důchodů je krátkodobý problém do pár let ne až za 35 let.
Dobrovolná možnost vystoupit z důchodového systému je hezky liberální. Ale ta by zhoršila situaci na straně přijmu do důchodového systému, což by zpětně zhoršilo i situaci a způsobilo vlnu neliberálních řešení. A následné chudnutí země kvůli dluhu.
8) Přechod na vytváření hodnoty zajištující důchod.
Umožnit budoucím důchodcům se na důchod zaopatřit sami, tím že si budou moci snížit daň až o 30%. Daň se sníží podle velikosti investovaných peněz do globálních akciových ETF. Zároveň sníží budoucí možný čerpání důchodu až o 100%.
Nejdříve přiklad: Člověk zainvestuje, nebo má investici 50 000Kč do globálního ETF fondu a zažádá si o snížení daně a důchodu. To mu sníží daň o -0,3% a v budoucnu možnost čerpat důchod o -1,10% menší. Když si investovanou částku nevybere, časem se mu bude díky zhodnocení zvětšovat a on si bude nárokovat postupně větší snížení daně. Což mu pomůže více ušetřit a rychleji se zabezpečovat na důchod, který mu klesá, ale on ho už nebude potřebovat, protože investice mu zajistí lepší důchod.
Maximální snížení důchodu o 100% nastane při přiznání zainvestovaných 4 600 000Kč.
Maximální snížení daní o 30% nastane při přiznání zainvestovaných 5 700 000Kč.
Proč? Investice do ETF je pasivní investování a pokud je v dlouhodobém horizontu, je i málo riziková.
Při tvoření pasivního přijmu na stáří se používá pravidlo ověřených 4% možného výběru z investované částky, která dává velkou šanci, že jí bude moci vybírat donekonečna. Takže to představuje i reálnou potřebu snížení čerpání důchodu o tuto částku, protože daný člověk je o tuto částku zajištěn na stáří. Nesmíme také zapomenout na složené úročení, které investorovy zajistí ještě větší rentu, něž byla původně investovaná částka.
Výpočet je nastaven tak, aby se o 25% důchod snižoval více, než bude klesat příjem pro aktuální důchodce. Takže za každého zajištěného budoucího rentiéra se aktuálním důchodcům sníží příjem o 25%. Obě strany tedy nesou stejno % ztrátu. Rentiér dostane větší svobodu a odpoutání se od neefektivního důchodového systému. Důchodce není v právu násilím okrádat mladší generaci, ale je odměněn 25% za to, že bez násilí umožnil osvobození se od násilného systému důchodu. (% odměna je na dohodě voličů, nechá se lehce přepočítat)
Důchodcům se to může zdát nevýhodné, ale tržní způsob zajištění na důchod tvoří nové bohatství, a tak zajišťuje růst životní úrovně celé společnosti. Což vytvoří větší zisky, a tak i větší odvody na důchod.
Maximální snížení daní by vždy bylo určeno podle skutečné odváděné částky z daní na důchod.
Investovaná částka může snížit daň jen majiteli investice a každý rok se znova ověřuje, jestli je stále vlastníkem.
Výhody: Přirozený a výhodný přechod na tržní zajištění na důchod, který vytváří nové bohatství. Motivuje k vytváření bohatství a přenáší zodpovědnost na lidi, a tak by v zisku byly dlouhodobě obě strany. (mladá generace, i stará)
Nevýhody: Krátkodobě snižuje příjem na vyplácení důchodu. Výhodnost budou vidět jen více finančně gramotní lidé, chudí velmi pravděpodobně nevyužijí tuto možnost, protože v ní neuvidí výhodnost i když je výhodná pro všechny stejně.   
Byrokraticky náročné, pro stát.
9) Zlepšit konkurence schopnost pracujících lidí.
Dát lidem větší svobodu a postupně rušit regulace omezující konkurence schopnost lidí, vyrábět méně kvalitní a levné produkty pro chudší lidi. Tyto regulace upevňující konkurenční výhody velkým firmám, co udržuje velké marže výrobců a tím i větší ceny zboží.
Výhody: Nastartování ekonomiky, větší možnost konkurovat výrobcům v cizině a tím zvýšit příjem země, který se projeví i na větším přijmu státu a lehčím financování důchodu.
Nevýhody: Vyžaduje větší zodpovědnost od lidí. Zlepšení bude postupné a běžní lidé si toho nemusí všimnout a ocenit to při volbách. Není jistý, jak moc (dostatečně) to pomůže.
10) Snížení dotací.
Postupné % snižování dotací a to plošně všech a nevytváření žádných nových dotací. Ušetřené peníze se použijí na doplacení výdajů na důchod.
Výhody: Postupně se trh bude narovnávat z pokřivení. Zvyšování konkurence schopnosti mezi českými podnikateli, zvětšení kvality, více základních věcí se začne dovážet ze zahraničí, kde část ceny platí občané ostatních států, protože je dotují. Což způsobí, že část bohatství budou čeští občané dostávat zdarma.
vice: v mém článku Jak legálně vydělat na jiném státu?
https://petrborovec.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=785445Nevzniká dluh a flexibilně jde regulovat snížení dotací podle potřeby.
Nevýhody: Zvýší to cenu dříve dotovaných věcí a služeb, což je nepopulární. Socialističtí vlastenci budou proti, i když to nepoškozuje zemi.    
11) Postupná privatizace
Stát by postupně prodával svůj majetek a peníze z prodeje by vyplatil důchodcům.
Výhody: státní majetek by přecházel do rukou veřejnosti, ta je lépe motivovaná se starat o majetek a lépe ho využívat. Jasně viditelná informace o ceně důchodu, co dává do trhu nový cenový signál.
Nevýhody: Zvýšilo by to korupci. Nevíme jestli, prodáváme užitečně spravovaný majetek, nebo neužitečně. Socialističtí vlastenci budou proti, i když to nepoškozuje zemi.
12) Snížení ostatních sociálních dávek.
Pokud by stát nezajišťoval důchod, nebo v nedostatečné míře. Pak na trhu přirozeně vznikne i solidarita pro lidi, kteří si pomoc skutečně zaslouží. Je tedy otázkou, jestli ostatní lidé, co dostávají sociální dávky zvládnou jednodušeji získat solidární pomoc od ostatních lidí. Podle mě důchodci snáze získají pomoc než třeba lidé s velkým invalidním postižením. Nevím, jak moc by to pomohlo rozpočtu.
Výhody: Sociální dávky snižují motivaci lidí řešit problém a demotivují lidi k zodpovědnosti, zrušení by přineslo větší zodpovědnost. Lidé by zase začali využívat více solidarity, která nemá negativní dopad a efektivněji rozděluje vzácné zdroje. 
Nevýhody: velmi morálně těžká otázka, rozhodnutí by znepřátelilo společnost a neustálé spory by byly nákladné.
Závěrečné do vysvětlení:
Zodpovědnost: V nevýhodách je zvýšení zodpovědnosti, protože je to něco, co většina nechce a brání to v uskutečnění. Jinak zvyšování zodpovědnosti je dlouhodobě spíše prospěšné než neprospěšné.
Financování důchodu na dluh: V článku je to vždy branný jako špatný. Pravdou je, že nevíme, jestli je.
Příklad: Umožnit lidem neplatit daně určené na placení důchodu, aby se mohli připravit na vlastní důchod, jak chtějí a zároveň stávající důchodcům platit na dluh. Pokud by lidé neplatící daň dokázali tyto peníze investovat s větším zhodnocením, než je úrok na dluhu, pak by to bylo dobré rozhodnutí, které by přineslo užitek lidem. My, ale nevíme, jak lidé zhodnotí peníze a nevíme, jak se bude vyvíjet úrok na dluhu. Je tedy takové rozhodnutí dost rizikové a neberu ho jako dobré řešení, protože je to spíše hazard než něco, co by řešilo problém. Lidé, kteří budou platit daň dále, budou zároveň platit i dluh, a tak zaplatí 2x. Je to řešení, kdy si bereme půjčku na spotřební výdaje důchodců jen abychom měli peníze na neurčité investice. Kdo by svobodně půjčil na něco takového? Lidé, kteří by využili možnosti neplatit daně, by násilně nutili ostatní půjčovat spotřebu. Dluh se vyplatí jen, když je na investici, která vydělá více.
Každé řešení, které umožní vytvářet nové bohatství, které bude možné ve stáří čerpat je dobré řešení jako zajištění na stáří.
Děkuji, že se zajímáte o důsledky a následky lidského jednání a hledáte řešení.
Budu rád, když mi napíšete pro, které body byste hlasovali.